Irák má více příznivců, než se původně předpokládalo
Včera, kdy byl konečně zahájen letecký útok spojených jednotek USA a Británie se konečně ukázalo, kdo podporuje irácký režim a kdo je naopak proti němu.
Přesně podle očekávání protestuje proti útoku Francie, komunistická Čína, Rusko, Írán, Pakistán, Indie, Ukrajina, Sýrie, Kuvajt, Spojené Arabské emiráty a Omán. Nechápu ale, proč ale proti útoku na tuto baštu, která je pravděpodobně plná hromadného chemických, biologických a možná i jaderných zbraní hromadného ničení a kde neexistuje svoboda slova a kde jsou práva jednotlivců neustále snižována protestuje například Rusko. Rusko vůbec, po svém rozpadu, zastává už po několik let demokratické řešení krizí, ačkoli za studené války nebylo o demokracii ani řeči.
Rusko považuje to, co Tony Blair uznává za správné rozhodnutí ve správnou chvíli, za akt mezinárodního terorismu a požaduje po Radě bezpečnosti OSN okamžité ukončení útoku proti Iráku. Samotný útok podle nich zhorší iráckou krizi a bude mít vážné mezinárodní důsledky. Jenže jak může samotný útok zhoršit iráckou krizi, která se již táhne několik let. Podle mě je to spíše jediné východisko s krize, které je nutné k tomu, aby si Irák, zvláště Saddám konečně uvědomili, že si nelze tropit šašky z USA a měnit názory na spolupráci každým dnem. Vedoucí činitele si to v Moskvě asi vůbec neuvědomují. Dokonce může nastat situace, že začne Moskva vyhrožovat tím, že pokud útok neskončí, tak se připojí k Iráku nebo mu dokonce předá své už dnes zastaralé jaderné zbraně, čímž by vznikla válka proti všem. Rusko včera přešlo od výhrůžek k mobilizaci svých námořních sil.
Rusko, aby zvýšilo svůj tlak na OSN, včera oficiálně schválila rezoluci, která obviňuje USA a Británii z mezinárodního terorismu (to jsou skutečně silná slova, která nebyla schválena do vydání této rezoluce schválena) a bude důrazně požadovat výměnu šéfa kontrolního týmu v Iráku R. Butlera za zkušenějšího a objektivnějšího odborníka.
V rezoluci se dále píše, že tento útok bude mít za následek smrt civilistů (to je snad jasné, ale jaké by byly ztráty, kdyby Irák použil SVÉ zbraně a to jenom proto, že se je podařilo dobře ukrýt?) a že nemůže (útok) být prostředkem vyřešení krize zvláště, když byl v posledních letech zaznamenán větší pokrok při likvidaci zbraní na iráckém území.
Všimněte si, že se v rezoluci mluví o pokroku, který byl dosažen v posledních letech. Je to samozřejmě jenom bezvýznamná fráze, nikdo neví, o jakém pokroku to Rusko mluví. Podle mě se v irácké krizi dosáhlo jediného pokroku a to takového, že se konečně zjistilo, že s Irákem nedá mluvit, natožpak vyjednávat a proto je nutná demonstrace síly -:)). Rezoluce byla podpořena 394 poslanci z 450. Státní duma rovněž hodlá přehodnotit své současné a budoucí vztahy s USA, Velkou Británií a NATO.
A kdo s útokem na Irák souhlasí?
Kromě USA a Velké Británie, které považují útok za zcela potřebný (a který také provedli) souhlasí z celkových patnácti členů RB OSN Nizozemí a Japonsko, dále Německo, Austrálie, Kanada, Jižní Korea a podporu vyjádřili i někteří naši politici a i ministr zahraničí Jan Kavan a členové senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Někteří politici mají ale obavy, že právě v dnešní době, by se mohla stát Česká republika terčem teroristického útoku díky vysílání Rádia Svobodná Evropa do Iráku a Íránu. Obavy jsou podle mě liché, protože Irák má jiné, důležitější starosti, a Česká Republika není jedinou zemí, která provozuje toto vysílání, které má dnes navíc minimální účinek na samotné Iráčany, kteří jsou z jedné strany krmeni nepravdivými informace ze strany Irácké vlády a z druhé strany informace ostatních států, které mají ale většinou bezvýznamný populistický obsah.
Miroslav Kučera
Autor je šéfredaktorem serveru Interval.cz
|