ODS se definovala jako strana, stojící na konzervativních společenských hodnotách, obohacených řadou liberálních principů. Nikdy jsme nesdíleli pohledy na svět, založené na sociálním inženýrství a stejně tak jsme odmítli pokusy nejrůznějších elitářských skupin přivlastnit si rozhodování o osudech jiných na základě víry v jejich vlastní nadřazenost. Vždy jsme přistupovali k řešení problémů s náležitou pokorou, s vědomím nemožnosti a nesprávnosti řízení lidských osudů z jakkoli moudrého či osvíceného centra. Cílem ODS je vybudovat společnost, kde může každý najít prostor pro svou seberealizaci. Proto jsme svou politiku postavili na individuálních svobodách, podnikavosti, soukromém vlastnictví, na rovnosti šancí a zároveň na pragmatickém přístupu, vycházejícím z reálné situace společnosti. Na těchto principech ODS zformulovala program definitivního rozchodu s komunistickým systémem, program rychlého překonání důsledků, kterými naši zemi poznamenala desetiletí totality a izolace od světového vývoje. Program "Svoboda a prosperita" získal v parlamentních volbách 1992 širokou podporu voličů. ODS vyšla z těchto voleb jako nejsilnější strana, což nám umožnilo sestavit koaliční vládu s podobně smýšlejícími stranami a po čtyři léta nést zásadní odpovědnost za vývoj v této zemi. Nynější volby přicházejí v okamžiku, kdy končí etapa dramatických změn v naší společnosti. Dosavadní úspěšný průběh transformace prokázal, že principy politiky ODS byly zvoleny správně a že ODS dokázala najít i dostatek schopných lidí pro jejich realizaci. Dnes ODS předstupuje před voliče se svým novým programem rozvoje a upevnění všeho, čeho jsme již dosáhli. Pro voliče je ODS zárukou, že dosavadní úspěšná cesta nebude opuštěna, že dosavadní vývoj nebude zvrácen, že generace současné i budoucí budou mít zaručeny podmínky pro svobodný a tvořivý život.
Není možné dnes vzpomenout všechny křižovatky, na kterých se naše politika od listopadu 1989 nacházela. Šlo o odstranění komunistického systému jako takového, šlo i o to, aby se nám totalitní a konstruktivistické prvky komunistického systému nevracely v nějaké jiné podobě. Jen tak jsme mohli počítat s návratem do společnosti vyspělých států, mezi něž jsme historicky vždy patřili. Před řešení tohoto úkolu jsme byli postaveni po desetiletích izolace od světového vývoje, kdy většina z nás znala svobodnou společnost jen z vyprávění nebo knih. V této situaci, opírajíce se o členskou základnu ODS a o podporu voličů a sympatizujících, jsme prosadili transformaci celé společnosti a hospodářského systému.
Na této cestě se vyskytl zásadní a nečekaný problém - vyřešení vztahů našeho národa s národem slovenským. Zatímco v našem programu byla obsažena pragmatická a účelná spolupráce v rámci jednoho federativního státu, rozhodl se slovenský národ ve svobodných volbách pro síly prosazující politiku státní samostatnosti. Postaveni před osudové rozhodnutí, zvolili jsme přátelský a mírumilovný způsob rozdělení Československa, který nepoškodil vzájemné vztahy a nenarušil hospodářský vývoj v obou nově vzniklých státech. Podařilo se nám i minimalizovat negativní dopady na rychlost probíhajících reforem, ustavit nové české orgány a velmi rychle zajistit a stabilizovat mezinárodní postavení českého státu. Postupně se začala naplňovat Ústava České republiky, která byla schválena Parlamentem ČR již na podzim 1992. Byl zvolen první prezident České republiky, byl vytvořen Ústavní soud, vznikl Nejvyšší kontrolní úřad. Samostatný český stát si získal dobré postavení na mezinárodní scéně. Česká republika vstoupila do OSN a hned na počátku své existence se stala na dva roky nestálým členem Rady bezpečnosti. Byla přijata do Rady Evropy, stala se asociovaným státem Evropské unie s dobrou vyhlídkou na plné členství a patří k nejaktivnějším členům hospodářského sdružení CEFTA. Pokud jde o vojenskou spolupráci, Česká republika vyslala své jednotky do mírových sborů OSN v bývalé Jugoslávii, přistoupila k programu Partnerství pro mír a usiluje o brzké členství v NATO. Při jednání na všech úrovních je Česká republika respektována jako důvěryhodný a spolehlivý partner. Bez přerušení probíhá ekonomická a politická transformace a dnes, po čtyřech letech, můžeme říci, že je základní transformace úspěšně ukončena. Máme stát založený na demokratických principech, zakotvených v Ústavě. Ta se postupně naplňuje. Máme zaručeny základní občanské svobody a práva, máme úspěšně se rozvíjející tržní hospodářství, vykazující jasný trend růstu. Zcela bezprecedentní proces privatizace umožnil miliónům spoluobčanů zapojit se do vytváření soukromého vlastnictví. Je vytvořen prostor pro podnikatelské aktivity malého a středního podnikání, i pro podnikání velké. Hrubý domácí produkt začal trvale růst a je z naprosté většiny vytvářen v soukromém sektoru. Počátkem roku 1993 jsme zvládli měnovou odluku bez jakéhokoliv znehodnocení peněz a česká koruna se v roce 1995 zařadila mezi volně směnitelná světová platidla. Měnová a kursová politika se vyznačovala nebývalou stabilitou, dařilo se nám odolávat inflačním tlakům. Inflaci jsme naopak zredukovali na nejnižší míru ve středo- a východoevropských zemích. Od zavedení nové daňové soustavy se daně každoročně snižují o jedno až dvě procenta. Státní rozpočet byl vždy vyrovnaný nebo končil přebytkem. Přitom se trvale snižuje podíl státních výdajů. Nezaměstnanost patří dlouhodobě k nejnižším na světě. Máme moderně koncipovaný sociální systém, zaručující občanskou solidaritu potřebným. Navzdory mnoha problémům je zdravotní péče stále kvalitnější a je dostupná všem občanům. Daří se udržovat životní úroveň důchodců. Začalo se výrazně zlepšovat životní prostředí. Podařilo se zastavit nárůst zločinnosti. Výsledky rozvoje infrastruktury budou brzy patrné v telekomunikacích, ve výstavbě dálniční sítě i železnic. Tradice české kultury a vzdělanosti se rychle znovu dostává na takovou úroveň, na kterou může být náš národ hrdý.
Voliči mohou sami posoudit, že se v uplynulých letech nenaplnil žádný z katastrofických scénářů, které předpovídali naši odpůrci. Transformace v mnoha oblastech pokračovala dokonce rychleji, než jsme sami předpokládali a než jsme slibovali. Výrazem toho je např. naše přijetí mezi elitní skupinu států světa, sdruženou v OECD, nebo zařazení ČR mezinárodními ratingovými společnostmi do skupiny nejvýše hodnocených států. Radikální rozchod s totalitní minulostí pro nás neznamenal vyřizování osobních účtů a akceptování kolektivní viny. Prosadili jsme však zásadu potrestání zločinů a omezení vlivu zkompromitovaných osob ve správě státu. Parlament přijal zákon o protiprávnosti komunistického režimu a prodloužil platnost lustračního zákona do roku 2000. To byla naše povinnost vůči obětem nesvobody i budoucím generacím.
ODS úspěšně prošla obecními volbami a prokázala svou klíčovou úlohu i v komunální politice. Dokázala převzít zodpovědnost za správu věcí veřejných v plném rozsahu, v rovině věcné i personální.
Při takové zodpovědnosti, při mimořádné rychlosti a hloubce potřebných změn a při velkém počtu našich zástupců v různých funkcích samozřejmě není možné, aby vše vycházelo zcela bezchybně. ODS sice nesla největší míru zodpovědnosti, vzhledem k volebním výsledkům se však o ni musela dělit se svými koaličními partnery. Některá řešení proto byla i výsledkem nutného kompromisu. Vyskytly se také případy, kdy se navrhovaná řešení ukázala jako chybná, nebo kdy lidé delegovaní do svých funkcí, na tyto funkce nestačili. Takových případů však bylo překvapivě málo a ODS vždy prokázala svou schopnost problémy řešit realisticky. Politický styl ODS, důslednost, věcnost a odbornost se stal jejím nepominutelným vkladem při budování státu.
Na základě těchto velmi dobrých výsledků ve všech oblastech společenského, politického i hospodářského života - dosažených buď na základě přímé zodpovědnosti ODS, nebo s jejím výrazným podílem - můžeme sebevědomě koncipovat náš nový volební program. Můžeme voliči zaručit pokračování nastoupené cesty. Můžeme mu garantovat, že máme lidi schopné v této cestě pokračovat.
V příštím volebním období chceme udržet a dále rozvíjet dosažené postavení České republiky. Budeme pokračovat v aktivní politice vůči EU a NATO s cílem co nejrychlejšího vstupu do obou organizací. Definitivní zakotvení ČR v západoevropském politickém, hospodářském a kulturním prostoru je pro nás životní nezbytností. Budeme pokračovat v racionální politice vůči našim sousedům s cílem dále rozvíjet navázanou spolupráci. Budeme dále snižovat zásahy státu do svobod občanů, snižovat rozsah i moc byrokracie. Budeme usilovat o snížení počtu ministerstev a úředníků na všech úrovních a zároveň o zvýšení kvality jejich práce. Podpoříme komplexní reformu veřejné správy. Náročné úkoly nás čekají v otázce bezpečnosti. Stát musí být schopen se účinně a efektivně bránit proti zločinu a přestupkům jakéhokoliv druhu včetně organizovaného zločinu. Budeme prosazovat přísnější postih pachatelů zvlášť závažných trestných činů a těch, kteří se trestné činnosti dopouštějí opakovaně. Bude nezbytné věnovat patřičnou pozornost práci justice tak, aby se zrychlila práce soudů a zkrátila soudní projednávání. Chceme pokračovat v osvědčené hospodářské politice, především podporou živného prostředí pro další hospodářský růst. Hodláme nadále udržovat vyrovnaný státní rozpočet a snižovat jeho podíl na tvorbě národního produktu. Chceme také výrazně ulehčit situaci občanům a podnikatelům dalším snižováním jejich daňového zatížení. Zajistíme dotváření tržního prostředí dokončením privatizace a postupným odstraňováním deformujících regulací tam, kde ještě zbývají. Zemědělství považujeme za nedílnou součást tržního prostředí. I nadále odmítáme podléhat tlakům na prosazování skupinových zájmů, tlakům na nezdůvodnitelné zvýhodňování jednotlivých skupin občanů před ostatními, ať v hospodářské nebo sociální oblasti. Budeme věnovat pozornost dobudování infrastruktury potřebné pro další hospodářský rozvoj. Ve zdravotnictví budeme prosazovat vyvážený poměr mezi garancí státu a dalšími možnostmi, poskytovanými soukromým sektorem či na bázi osobní iniciativy občanů. Ve školství i nadále zaručíme kvalitní a bezplatné základní a střední vzdělání a rozšíříme nabídku vysokoškolského studia, ale i spoluúčast a spoluzodpovědnost studentů. Kulturu nechceme řídit, ale umožnit svobodné uplatnění individuálních tvůrčích schopností. Různé formy dobrovolného sdružování občanů nezávisle na státu a existenci nejrůznějších nestátních občanských organizací považujeme za výraz pozitivních lidských postojů a projev přirozené potřeby občanů angažovat se ve věcech veřejných. V této souvislosti např. chceme legislativně, věcně i majetkově dořešit vztahy mezi státem a církvemi tak, aby církve nadále fungovaly nezávisle na státu a aby mohly pokračovat ve všech svých veřejně prospěšných činnostech. Základním kritériem naší sociální politiky bude i nadále kritérium potřebnosti, které umožní poskytnout pomoc či podporu těm, kteří to skutečně potřebují a zároveň zamezí jejímu zneužívání. Ochrana životního prostředí je pro nás především důsledkem racionální ekonomiky a vyspělého a kulturního způsobu života a individuální zodpovědnosti, nikoliv záminkou pro nové rozsáhlé státní zásahy.
ODS prosazuje postupy, které jsou založeny na dlouhodobých a osvědčených zkušenostech lidského společenství a zároveň jsou obohaceny o čerstvé pozitivní i negativní zkušenosti 20. století. Po krachu levicových ideologií k těmto postupům v mnoha případech - ač nerady - sahají i strany, zaměřené původně socialisticky. ODS voličům nabízí konzistentní a nezředěnou představu o myšlenkách směřujících přímo do 21. století a může zaručit i jejich uskutečnění.